Proč faktura za cloud roste - a co s tím
Cloud měl být levnější a jednodušší. U řady firem je ale dražší než servery, které nahradil. Není to tím, že by cloud byl špatný - je to tím, jak se používá. Zde je vysvětlení, v čem je problém.
Proč to vzniká
U vlastního serveru zaplatíte jednou a pak ho máte. Když ho nevyužijete naplno, nikoho to netrápí - peníze jsou dávno utracené.
Cloud funguje opačně: platíte za každou hodinu a každý gigabajt, pořád dokola. To je jeho výhoda i past. Když si někdo zapne testovací prostředí a zapomene ho vypnout, u serveru se nic nestane. V cloudu vám to se objevuje na faktuře každý další měsíc.
K tomu se přidá jedna lidská věc: v cloudu si nový server zapnete za třicet sekund. Nemusíte nic schvalovat ani objednávat. Což je skvělé pro rychlost - a špatné pro rozpočet.
Cloud není drahý sám o sobě. Drahý je nepoužívaný cloud a cloud nastavený „s rezervou“. Většina firem platí za kapacitu, kterou nikdy nevyužije.
Kde se v cloudu nejčastěji přeplácí
- Zbytečně velké stroje. Vybraly se podle nejhoršího možného scénáře. Reálné vytížení je zlomek - a rozdíl platíte každou hodinu.
- Prostředí, která běží v noci a o víkendu. Testovací a vývojová prostředí nikdo v sobotu nepotřebuje, přesto jedou 168 hodin týdně místo 40.
- Osiřelé zdroje. Disky po smazaných serverech, nepřipojené IP adresy, staré snapshoty. Jednotlivě malé částky, dohromady překvapení.
- Data na nejdražším úložišti. Archiv, který nikdo neotevře, leží tam, kde se platí za okamžitý přístup.
- Nevyužité slevy. Za závazek na jeden až tři roky dávají poskytovatelé výrazně nižší ceny. Když víte, co poběží dlouhodobě, je to peníze zadarmo.
- Přenosy dat. Položka, kterou nikdo nečeká, dokud nepřijde faktura.
Co s tím dělám
Přehled útraty
Rozpadnu fakturu na to, co ji tvoří - a hlavně čí to je. Bez toho se optimalizovat nedá, protože nevíte, kam sáhnout.
Rychlé výhry
Vypnutí nepoužívaného, zmenšení předimenzovaného, vypínání testovacích prostředí na noc. Efekt je vidět na příští faktuře.
Systémová opatření
Slevy za závazky, přesun dat na levnější úložiště, automatické škálování podle zátěže. Zde vzniká trvalá úspora.
Aby se to nevrátilo
Nastavení přehledů a upozornění, aby bylo hned vidět, když něco začne utíkat. Jinak jste za rok tam, kde jste byli.
Migrace do cloudu - i zpátky
Cloud není samospásný. U některých systémů - stabilní zátěž, hodně dat, přísné požadavky na to, kde data leží - vychází vlastní hardware levněji. Že se dnes všechno stěhuje do cloudu, není důvod, proč to dělat taky.
Proto se dívám oběma směry. Rozhodují čísla, ne módní trend. Někdy dává smysl přesun do cloudu, jindy návrat zpět, nejčastěji kombinace obojího - část v cloudu, část u vás.
Kdy to dává smysl
- Faktura za cloud roste rychleji než firma.
- Chystáte migraci a chcete odhad nákladů, který bude platit i za rok.
- Máte cloud i vlastní servery a nevíte, jestli je to rozdělené rozumně.
- Vedení se ptá, proč IT stojí tolik, a vy potřebujete odpověď s čísly.
Časté otázky
Nespadne nám něco, když se to bude zmenšovat?
Ne. Změny se dělají postupně a s měřením - nejdřív to, co je bez rizika. Cílem je snížit náklady, ne dostupnost.
Kolik se dá reálně ušetřit?
Typicky až 20 % provozních nákladů. Záleží na tom, jak je prostředí zanedbané - u dlouho neoptimalizovaného cloudu bývá víc, u dobře spravovaného méně.
Děláte AWS i Azure?
Ano, obojí. Principy jsou stejné, liší se detaily a názvosloví.
Máme cloud od dodavatele. Má smysl audit?
Často právě tehdy. Dodavatel nemá důvod snižovat vlastní fakturu. Nezávislý pohled bývá u těchto prostředí nejužitečnější.
Roste vám účet za cloud?
Podívám se na vaše prostředí a řeknu vám, kde utíkají peníze a co s tím. Nezávazně, do pěti dní.
Domluvit nezávaznou konzultaci →